Kniha básní a fotografií „Shangri-La“ autora Zdeňka Štěpánka je po knize „Paprsky v nekonečnu“ druhou sbírkou básní, ve které se autor zaměřuje zejména a výhradně na lidské srdce a duši v kontextu celoživotního hledání lásky a štěstí. Shangri-La je jakýmsi smyšleným rájem, který autor popisuje jako bezpečný přístav nebo útočiště, kde nachází klid a bezpečí pro život, myšlenky, touhy nebo i víru. Pro básně je typické souznění přírody, těla, duše i ducha, kdy hlavní spojujícím článkem je pro autora žena, s veškerou svojí niterní i externí krásou, plná záhad a tajemství, plná života, lásky a vášně. Fotografie v knize reflektují autorovi představy Shangri-La, když se odkazují na čtyři základní živly, voda, oheň, vítr a země, které propojuje i zhmotňuje právě žena, kterou autor ve svých básních popisuje jako tajemnou, vášnivou, energickou, harmonizující, toužící bytost, představující spojení Nebe se Zemí, snu se skutečností nebo také času s prostorem. V tomto kontextu může být i částečným symbolem relativity, něco jako „ráj na zemi ztracený v obzoru“ – Shangri_La.