Kniha je psaná formou deníkových zápisů, které mapují vinařské práce v průběhu jednoho roku, tedy od jarního řezu révy vinné, přes práce na vinici a sklizeň až po vlastní výrobu vína a jeho ochutnávání na konci roku. Text je pojat v odlehčeném stylu „Betty MacDonaldové“, tedy jak se to dělat má, i jak se to dělat nemá; co všechno se při této práci může přihodit a pokazit, to se také přihodí a pokazí. Když se vinaří ve středních Čechách, často dochází i ke kuriózním situacím a nehodám. Zároveň ale zájemce o tuto problematiku, malovinař-hobbista, nebo ten, kdo prostě má zájem o víno, najde v textu všechny hlavní relevantní informace. Tento základní rámec je doplněn střípky z rodinného života, především věčným bojem s dcerou a její pubertou, či společenskopolitickými glosami aktuálních událostí. Značně tu ale prosvítá i mnohem vážnější téma, téma krize středního věku, a hledání další náplně a smyslu života. V neposlední řadě lze v knize zřetelně cítit varovný, ale nemoralizující prst: je to pití dost rizikový koníček.