Česká architektura šedesátých let je tématem, které čekalo dlouhou dobu na důstojné knižní zpracování. Tato publikace tak je první ucelenou studií o jednom z významných období dějin naší architektury. Stavby, o kterých autoři píší, jsou většinou všeobecně známé, málokdo si je však dokáže zařadit do širšího kontextu. Základ knihy tvoří úvodní teoretická studie a chronologický přehled vybraných staveb ze šedesátých let zahrnující bohatou obrazovou dokumentaci v podobě barevných fotografií současného stavu i dobových plánů a snímků. Šedesátá léta minulého století byla dobou nebývalého kulturního rozkvětu v celém světě. V našich zemích pak přechodné uvolnění poměrů přineslo určitou tvůrčí svobodu umělcům, mimo jiné i architektům. Díky možnosti sledovat dění za "železnou oponouu" vznikly u nás v tomto období stavby, které snesou srovnání s nejlepšími časy české architektury z doby meziválečné. Šedesátá léta ukazují poslední vzepětí moderny, které je v našich podmínkách především pokusem o navázání na přerušenou tradici. Významným impulsem pro architekty se stal úspěch československého pavilónu na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Zasloužená pozornost je v knize věnována výtvarnému zpracování interiérů i exteriérů budov, které se v šedesátých létech dostává do popředí zájmu architektů. Pestrá obrazová dokumentace v podobě kvalitních barevných fotografií staveb včetně jejich interiérového zařízení činí tuto knihu atraktivní pro architekty i pro širokou obec čtenářů.