Duben 1940. Dánsko i Norsko jsou okupovány. To, na co se Úřad připravoval, se dramaticky blíží. Charlie Westerholm, novopečený důstojník tajné služby, neví, co se od něj vlastně očekává. Jsou objektem zájmu komunisté, anglické transporty zbraní, německá výzvědná služba. nebo rodící se norský odboj? Přitom někde na ministerstvu sociálních věcí sedí člověk, který dodává Třetí říši informace švédské tajné služby o odbojářích a Židech. Špionážní román Oly Larsmoa se nese v duchu nejlepších děl Johna le Carrého. Pojednává o době, kdy se ve Švédsku soustředily veškeré myslitelné výzvědné služby a zrádcovství bylo životním stylem.   O autoroviOla Larsmo (1957) studoval severogermánské jazyky, literaturu, teologii a historii. Ve Švédsku velmi ceněný prozaik, esejista a kritik napsal tři knihy esejů a osm románů, z poslední doby například En glänta i skogen (Lesní rokle, 2004) nebo Jag vill inte tjäna (Nechci sloužit, 2009), v roce 2008 získal Björnsonovu cenu. Od roku 2009 předsedá švédskému PEN klubu. Žije v Uppsale.   "Velký špionážní příběh, který věrohodně líčí ducha doby. "- DAGENS NYHETER "Zrádci jsou špionážním románem v nejlepším smyslu toho slova. "- VÄSTERVIKS TIDNINGEN "Kdo sleduje ostatní, může sám být sledován. "- HELSINGBORGS DAGBLAD.