Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabydeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo. Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí. „Dnešní japonská literatura má ženské jméno – Imamura – , které září vlastním světlem. “ – El Universal „Nový hlas v japonské literatuře, který podporuje rozmanitost a diverzitu v jinak tradicionalistické společnosti. “ – The Manila Times.