V půvabných pověstech a příbězích – hrůzostrašných i laskavých – o českých hradech, zříceninách a přilehlých místech ožívají ztichlé paláce dávným ruchem a připomenou nám nejen svůj bývalý lesk, kdy tu žili hradní páni, šlechtici, rytíři, panoši a hradní čeleď, ale vyprávějí také o krušném životě v podhradí. A právě pohádková obrazotvornost obyčejných, chudých lidí opředla tato místa tajuplnými historkami o bílé paní, o čertech, pokladech, loupežnících, záhadných rytířích, zlých pánech a paních, jimž bylo souzeno pykat.