Literatura – tak jako další umění – patří dnes nepochybně k takzvaným „starým“ či „tradičním médiím“. Přesto mediální uvědomění literatury a jejího zkoumání po staletí zastírala absence a latentní status pojmu média. Kniha Za obrysy média z pera devíti autorek a autorů přináší genealogii „média“, příběh mediálního sebeuvědomování literatury a literární vědy, jež jde ruku v ruce s jejich zdánlivým zastaráváním tváří v tvář neúprosné evoluci techniky. V tomto příběhu jde však rovněž o rozvoj literatury jako komunikace svého druhu, prohlubující určité mediální kompetence, i její spjatost s obecnějšími mediálními jevy – zprostředkováním působícím i v tom, co se zdá být bezprostředně tady a teď, a také naopak s vytrvalou přítomností toho, co je vytvářeno veskrze uměle. Zájmem, který motivuje větší část této knihy, je rozvinout východiska pro uvedení literární a mediální vědy na společný základ.
