Před necelými osmi sty lety v chudém benediktýnském klášteru v Podlažicích se jakoby zázrakem objevuje velmi podivný rukopis. Největší jaký kdy na světě existoval. Podle legendy není dílem člověka, ale samotného ďábla. Tajemný původ knihy umocňuje zvláštní výjev. V prázdném prostoru mezi dvěmi identickými věžemi dřepí pekelná bytost. Její vzhled i oblečení se ale zcela liší od středověkých spodobnění satana. Proč je tento neobyčejný obraz umístěn v blízkosti Zjevení sv. Jana, popisující poslední dny světa? A proč hned za ním následuje soubor zaklínadel se jmény ďáblů? Z jakých důvodů se právě zde zcela mění charakter kodexu; listy mají náhle ponuré zbarvení, pergamen je zčernalý? Co se nacházelo na několika dalších listech, které byly pečlivě vyříznuty? Kdo a proč je odstranil? Není či nebylo v knize ukryto varující proroctví o posledních dnech lidstva? Sérii nevyřešených hádanek rozšiřují překvapivé archeologické nálezy u nás i za hranicemi. Pátrání po záhadách Ďáblovy bible tak vede i na přísně tajné jednání v podzemním městě křižáků, k vražedné sektě Asasínů, k magickým obřadům templářských rytířů, na tajemný hrad císaře Fridricha II. a do starých benediktýnských klášterů.