Po relativně poklidném oťukávání mladého Lukáše z prvotiny Aleše Pragera se touto knihou čtenář ponoří do daleko hlubších vod. Hrdina tohoto příběhu, mladý ekonom Karel, si jednoduše vzal příklad z Jánošíka a rozhodl se bohatým brát a chudým rozdávat… Proč jste začal krást, Karle? Z čistě sobeckých důvodů. A když krabic od bot bylo tolik, že jsem je neměl kam dávat, začal jsem myslet i na druhé. Proč jste vstoupil do politiky? Co jste od toho očekával? Lidé v mé blízkosti mě přemluvili. Jsem člověk, který rád buduje. Máma si myslela, že bych svým přístupem mnohým pomohl a také uspokojil své potřeby ovládat druhé. Říká se o vás, že jste nejpoctivější politik od pádu komunismu. Cítíte to také tak? To je blbost! Poctivý politik rozhodně nejsem, ale při své práci myslím na lidi a jsou za mnou vidět výsledky. Na člověka, který o sobě říká, že je poctivý, si dávám dvakrát pozor. A pokud to o sobě říká politik, tak je to buď ta největší svině, nebo je k ničemu. A jak se daří rodině? Rodina je mým koníčkem. Daří se nám dobře, děkuji, děti rostou, samé příjemné starosti.   Aleš Prager (1981) se po napsání úspěšné prvotiny rozhodl pokračovat ve spisovatelské kariéře a vydal druhou knihu, která se liší od té první jako noc a den. A přece jsou si tyto dvě knížky v mnohém podobné.