Novoroční projevy československých a českých prezidentů, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie autorů 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století či slovníky argotu. To všechno jsou texty, jejichž analýzou se zabývá monografie Slovo a text v historickém kontextu — perspektivy historickosémantické analýzy jazyka. Jejím cílem je prezentace nových metodologických přístupů, odlišných od tradičních metod historické sémantiky, které jsou vhodné a využitelné i pro historickosémantickou analýzu jazyka a textologii. Prostřednictvím dílčích témat a sond, které mají výrazně heuristický charakter, naznačuje možné cesty a přístupy k jazyku, textu a sémantice v historickém kontextu. V knize prezentovaný přístup k historickosémantické analýze jazyka poskytuje bohatou škálu metod. Od systematického sledování kontextu a kolokací analyzovaných lexikálních jednotek, využívání korpusů tvořených texty vymezenými nejen žánrovými, ale také časovými kritérii až po aplikaci metod kvantitativnělingvistických (analýza tematické koncentrace textu, měření podobnosti/rozdílnosti volby tematických slov, sledování jejich asociací nebo frekvenční analýzy). Metodologická pestrost monografie koresponduje rovněž s jejím tematickým rozptylem. Ten je dán také rozdílným badatelským zaměřením jednotlivých členů autorského kolektivu, v němž se setkali kvantitativní lingvista, onomastik, literární historička, historička sociálních dějin a lexikoložka specializující se na sociolekty.
