O prvních dvou dětech, které přišly do její rodiny, napsala Ludmila Janáková knihu Dary se přece nevracejí. Volné pokračování této knihy je o třetí holčičce, která přišla do rodiny ve svých pěti letech. Eliška byla od začátku dítětem se zvláštními projevy a trvalo dlouho, než jí byla stanovena diagnóza. Právě o hledání diagnózy, o sžívání s Eliškou a o tom, jak se dítě s deprivací a s handicapem může projevovat a jak může obohacovat své blízké, je kniha Sama bych se v nebi bála.   Ludmila Janáková se narodila v roce 1969 v Příbrami. Vystudovala Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové, poté působila v Londýně jako au-pair. Devět let pracovala na MZV ČR, z toho několik let působila v Bruselu. Dálkově dostudovala speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UK v Praze. Pracovala jako speciální pedagožka na několika školách. V současné době je pěstounkou tří dívek, z nichž jedna je již zletilá. Další zletilou dívku má v opatrovnictví. Nejmladší přijatou dívku s Aspergerovým syndromem vzdělává formou domácí školy.