Rodinnými svátky o století zpátky uzavírá autorka řadu útlých knížek, jejichž titul má vždy dovětek „. o století zpátky“. Předchozí publikace přiblížily čtenáři vánoční a velikonoční obyčeje, seznámily jej s dětskými hrami v minulosti a nyní přicházejí na řadu neméně významné svátky a oslavy rodinné. Tak jako z našeho života zmizela většina výročních kalendářních zvyků, obřadů a obyčejů, tak postupně mizejí i rituály a oslavy rodinné. Ale ani ony dnes nejsou zbytečným přepychem: uvítání dítěte na svět, křestní trachta, zásnuby, svatební obřadnost, ale také věci poslední, důstojné rozloučení se členem rodiny. Přezírání těchto staletých zvyklostí má neblahé důsledky. Náš život se stává citově chudším, je plochý, jednotvárný. Odkaz předků v podobě vžitých rodinných rituálů nelze nahradit. Je v nich tradice, úcta k minulosti vlastního rodu, jistota letitých kořenů. Kdo odmítá minulost, nemá budoucnost. Slavme tedy dobře, bodře, vesele i důstojně, jak to uměli naši pradědové a prabáby.
