Topografická anatomie se zabývá vzájemnými topografickými vztahy anatomických struktur těla člověka. Znalost těchto vztahů je důležitá již pro stanovení diagnózy při fyzikálním vyšetření a při interpretaci zobrazovacích metod, a zejména pak při léčebných chirurgických výkonech. Z didaktických důvodů se tělo člověka člení do topografických krajin, které jsou vymezeny anatomickými strukturami nebo arbitrárně stanovenými hranicemi. Topografická pitva navazuje na přednášky, v nichž se tyto krajiny podrobně probírají, a má prakticky ověřit získané teoretické znalosti. Pitevní program je postaven na 16denním cyklu, který umožňuje vypreparovat v přiměřeném čase všechny dostupné důležité krajiny a jejich obsah. Uspořádání krajin odpovídá zavedenému postupu cirkulace studentů na pitvaném těle (hlava – horní končetina – břicho – dolní končetina a zpět na hlavu atd. ). Pitva, po vytvoření kožních laloků podle jednotlivých krajin, probíhá z povrchu do hloubky, tj. sledují se podkožní cévy a nervy, fascie a po otevření fascie hlouběji uložené struktury a jejich vzájemné vztahy. Skripta předpokládají teoretické znalosti, a proto základní anatomické údaje, známé již ze systematické anatomie, jsou stručně uváděny jen u některých krajin. Jsou popsány a na obrázcích dokládány pitevní přístupy a nejdůležitější struktury v jednotlivých krajinách tak, jak topografická pitva postupuje. Schematické obrázky tedy mají jednak charakter návodu k preparaci (kožní řezy, rozstřižení srdce apod. ), jednak ukazují obsah krajin zobrazených z běžně užívaného přístupu. Klinické poznámky mají zdůraznit význam znalostí anatomie některých krajin pro běžnou klinickou praxi. Snahou autorů je pomoci při orientaci studentů v průběhu pitvy a připojením klinických poznámek zároveň poukázat na důležitost pitvou získaných znalostí.