Koronární angiografie je dnes základní morfologickou zobrazovací metodou. Přesnější metody, jako je intravaskulární ultrazvuk (IVUS) a optická koherentní tomografie (OCT), jsou schopny díky vyšší rozlišovací schopnosti přesněji stanovit stupeň koronárního postižení včetně posouzení složení plátu, jeho délky i objemu. I přesto však některé otázky zůstávají nezodpovězeny. Hlavní otázka totiž zní, zda revaskularizovat. Stanovení hemodynamické významnosti konkrétních stenóz může být dnes snadno posouzeno přímo v katetrizační laboratoři pomocí měření tlaku před stenózou a za ní v průběhu maximální hyperemie. Tato metoda stanovení frakční průtokové rezervy myokardu (FFR) se stala novým standardem současné kardiologie a je dnes součástí doporučených postupů kardiologických společností v Evropě a v USA. Kapesní atlas koronární fyziologie obsahuje 35 pečlivě vybraných, instruktivních a bohatě ilustrovaných kazuistik, ze kterých se čtenář může prakticky naučit klinické hodnocení metodou FFR.
