Monografie je zaměřena na počátky latinské písemné kultury v Čechách a na Moravě, zejména na prameny k jejímu poznání. Velká pozornost je věnována prezentaci rukopisných fragmentů raně středověkého období, které byly v kodikologickém diskursu doposud využívány jen zcela okrajově; ve většině případů jde o první publikaci těchto pramenů vůbec. Z tohoto hlediska jde o téma s velkým metodickým potenciálem, u něhož lze očekávat, že se stane inspirací pro analogické práce s fragmentárními rukopisnými prameny mladšího středověku. _x000D_Průnik latinského karolínského písma do českých zemí je na základě komplexní paleografické a kodikologické analýzy prezentován jako jev doprovázející latinský proud christianizace směřující od IX. století do oblasti středního Podunají převážně z Bavorska; s ním souvisí budování prvních domácích církevních institucí. Důležitý zlom nastal v polovině XI. století, kdy se původní pasivita (tj. závislost českých zemí na importu knih ze zahraničí) postupně mění v aktivní zapojení se Čech do tvorby latinských textů. Do této doby sahají nejstarší stopy první doložitelné písařské školy působící při břevnovském benediktinském klášteře za opata Meginharda. _x000D_Kniha je vybavena kvalitními barevnými reprodukcemi všech relevantních pramenů, včetně instruktivních schémat, která prezentují kodikologická pozorování, a kodikologických i paleografických rejstříků. _x000D_ .