Tonoucího z vltavské tragédie května 1898 – výbuchu parníku František Josef I. – vyloví náhodný vorař z Kampy. Zachráněný se sblíží s vorařovou ženou, které se za čas narodí chlapec, jemuž alimenty otce, zámožného měšťana, později pomohou k výlučnému postavení mezi vrstevníky. Už mu však není dáno si ho udržet a osud mu předepíše roli jinou – roli příživníka, s níž je nucen se vyrovnat. Díky ní se také zabydluje v tehdejším pražském polosvětě, představovaném řadou nevěstinců a nočních lokálů, prodávajícími se novickami, vyhnanými sem na chodník neutěšenými sociálními poměry, protřelými prostitutkami a jejich pasáky, mazanými kuplířkami, hotelovými pikolíky, šantánovými zpěvačkami. Kischův první (a zároveň i poslední) román dnes nejen evokuje atmosféru, kterou čtenáři nejspíš znají ze známých kriminálních příběhů s radou Vacátkem.
