Inna Rottová zažila na vlastní kůži hrůznou událost - německou blokádu Leningradu. Kromě více než čtyř milionů vojáků během ní zahynulo na 650 tisíc civilistů, hlavně hlady a následkem mrazů. Rottové bylo počátkem zahájení obležení šest let, přesto si tuto tragickou, ale i hrdinskou etapu života zapamatovala dokonale. Své mimořádně autentické osobní vzpomínky vtělila do knížky brilantně napsaných povídek. Norkový kožich za hrst vloček aneb Šest hodin ve vlaku je úplně poslední knihou této populární spisovatelky a podle kritiky i jejím dílem nejlepším (recenzentka Alena Slezáková v MF Dnes této knize udělila hodnocení 90 procent). Inna Rottová zemřela letos, pouhých několik týdnů po křtu této výjimečné publikace. Inna Rottová (82+) pocházela z české židovské rodiny, která se dílem osudu za 2. světové války octla v Sovětském svazu. Jako šesti až devítiletá musela čelit smrtelnému hladu, zimě i německému bombardování, tatínek zemřel na válečné zranění. Po válce Inna vystudovala střední a vysokou školu a stala se inženýrkou. Zároveň pracovala v Leningradě jako průvodkyně turistů. Tak se seznámila se svým pozdějším českým mužem. Díky němu se také mohla přestěhovat do Československa a pod jeho jménem, jako Mirovská , také vydala své první knihy. Inna strávila v Čechách na čtyřicet let, pracovala tu v technických profesích i jako překladatelka. Češtinu posléze ovládla brilantně – o čemž svědčí, že se stala i jednou z nejpopulárnějších českých spisovatelek. Podle jejích vzpomínek k tomu ale přispělo i její druhé manželství - se spisovatelem Janem Rottem, potomkem zakladatele slavné české železářské rodiny. Inna vydala celkem padesát knih.
