Nad ránem 28. srpna roku 1883 probudil službu konajícího redaktora Boston Globe Byrona Somea dnes již proslavený sen, v němž viděl apokalyptickou zkázu způsobenou výbuchem sopky Krakatoa. Ještě tu noc svůj sen popsal. Výkřiky nešťastníků řítících se do vřícího oceánu mu zněly v uších. Proudy lávy stékaly z hory a pohřbívaly pod sebou celé vesnice, farmy i lodi v blízkosti ostrova. Someův kolega ráno popsaný sen otiskl jako skutečnou reportáž a skandál byl na světě. Some dostal padáka za novinářskou kachnu, ale než si stačil sbalit fi dlátka, gigantická vlna způsobená výbuchem Krakatoa oběhla svět, smetla pobřeží a zahubila téměř čtyřicet tisíc lidí. V té události se objevilo několik drobných nejasností. Podle některých zdrojů se onen redaktor jmenoval Edward Samson, podle jiných ostrov vůbec nebyl obydlen a nejbližší vesnice se nacházela skoro padesát kilometrů daleko. Ale to není až zas tak podstatné. V záhadných příbězích a událostech se takové nesrovnalosti v touze po vypointování často tolerují. Navíc je poněkud zavál i čas. Jenomže. Téměř před pětadvaceti lety, roce 1992, vyšla kultovní kniha s názvem Jak to vidí Gott. Během několikadenní plavby na lodi v ní Karel Gott rozmlouvá s novinářem o umění, historii, o životě, fi lozofi i i o víře a Bohu. Tématem jejich rozhovoru se stanou i proroctví, konkrétně ta Nostradamova. V heslech jeho předpovědi přeložené do dnešní terminologie Karel Gott uvádí. V roce 1994 se má stát Mandela prezidentem, pět let nato bude napaden švýcarský fi nanční systém a o dalších několik let později se nad Amerikou zřítí raketoplán. Trochu z té předpovědi po čtvrtstoletí mrazí. Náhoda? Nebo snad záhada. Nevysvětlené záhady Charlese Fortha jsou reprezentativním výborem desítek tajemných událostí, které tento americký sběratel zaznamenal a shromáždil.
