Každý si v sobě nese křivdu. Co když ale člověk přijde i o tu poslední šanci na zadostiučinění?  Omden z duše nenávidí povolání svého otce, který je majitelem bordelu. A poté, co mu přijde dopis s oznámením, že ho nepřijali na univerzitu v hlavním městě, má jasno. Odmítli ho právě kvůli tomu. Studium ovšem nebylo příležitostí k lepšímu životu pouze pro něj, ale především pro jeho nevlastní sestru Namii, kterou nyní čeká osud prodejné dívky. Proto Omden začíná spřádat nový plán, jak se dostat z otcova domu.   Když zjistí, že do města přijel královský velvyslanec vyšetřující záhadná úmrtí v džungli, nabídne mu svou pomoc. Přesně tohle jsou kontakty, které tolik potřebuje. Jenže když se o něco zajímá sám panovník, znamená to nebezpečnou hru. Omden se tak zaplétá do něčeho daleko většího, než sám čekal.   V srdci neprostupného pralesa žije zlo, kterému je třeba dát jméno. ––– Němé duše na čtenáře dýchnou atmosférou klasičtějších fantasy, s jejichž prvky Jitka Ládrová vědomě pracuje, a nejednou překvapí neočekávaným zvratem či obrácením žánrového klišé. Milovníci intrik a morálně šedých postav si přijdou na své. — Jiří Štěpán, redaktor  Toužil odejít a příliš se tím netajil. K otcovu řemeslu, pokud by se tomu tak vůbec dalo říkat, neměl žádný vztah. Dům lásky sice přinášel vysoké zisky, ale jemu se hnusila ta pečlivě skrývaná přetvářka. Otec si mohl říkat, co chtěl, ohánět se tím, že jeho podnik je přece na úrovni a nezaměstnává obyčejné kurvy, nýbrž společnice… Jenže to na výsledku nic neměnilo. Pořád prodával ženy, jejich pozornost a lichotky. Celé to byla jedna velká lež. Hra pro pobavení a nízkou potěchu. Na tom se Omden podílet nechtěl.   — ukázka z knihy .