Peter Meier-Hüsing (1958) je církevní historik, novinář na volné noze a spisovatel. Pracuje pro rozhlasovou stanici Rádio Brémy, kde vede kronikářskou rubriku. Jeho velkou vášní je kromě psaní horolezectví, proto napsal vedle publikací z církevní historie také knihy o historii alpinismu. Jeho velký zájem o Tibet a jeho historii ho vedl k tomu, že se začal intenzivně zabývat tématem expedice Ernsta Schäfera a jejím pozadím. Dne 21. prosince 1938 překročila vysokohorský průsmyk Nathu-La mezi Sikkimem a Tibetem v Himálaji karavana jezdců. Bylo to pět mladých mužů, kteří jako první Němci obdrželi oficiální povolení navštívit „zakázané město“ Lhasu. Na jejich zavazadlech vlály vlaječky s hákovými kříži a runami SS. Tito muži byli důstojníky SS a jejich expedice požívala zvláštní podpory Heinricha Himmlera a jeho SS-organizace „Ahnenerbe“. Co hnalo těch pět mužů na střechu světa? Šlo zde jen o zoologické výzkumy, antropologická měření a geomagnetické experimenty? Jednalo se zde o vybudování tajných diplomatických kontaktů za zády britské říše? Nebo měli v Tibetu dle možností najít případné relikty „Praárijců“?Dodnes se okolo expedice z let 1938/1939 odvíjejí mnohé spekulace. Peter Meier-Hüsing před nám předestírá historii a dohru tohoto podniku a přidává k tomu kritické poznámky o ideologickém pozadí, které vedlo ke vzniku této expedice.