1. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje dvě díla v žánru, pro nějž autor vynalezl označení "memoáromán": Z DENÍKU KONTRAREVOLUCIONÁŘE, první Kohoutova próza, kterou psal roku 1969 po své čtyřicítce jako "občanskou závěť pro případ předčasné likvidace", mapuje čas od tanků, jež osvobodily Čechy v roce 1945, k týmž tankům, které je v srpnu 1968 okupovaly, ve třech stále se prostupujících líčeních: dramaticky se střídají autentické záznamy o průběhu politického Pražského jara (Z deníku spisovatele PK) s jeho beletrizovanými příčinami (Z deníku občana) i následky (Z deníku turisty). Kniha vyšla v řadě jazyků jako základní svědectví o vývoji poválečné generace občanů Československa. KDE JE ZAKOPÁN PES, pátá próza autora už tehdy proslulé Katyně, vydaná v exilu německy i česky v roce 1987, čekala podle Kohouta, "až opadne mé zděšení a můj hněv, pocity normálního člověka ve mně, a k psacímu stroji zasedne zpravodaj, vypravěč". Ve dvou časových rovinách je popisován nevšedně všední život skupiny zakázaných spisovatelů a jejich přátel i protivníků z řad opor režimu. Příběhy z celých sedmdesátých let, jimž dominuje zrození Charty 77, se střídají s absurdně detektivním příběhem z léta 1978, v němž si Státní bezpečnost hrála se spisovatelem"na četníky a zloděje", představujíc současně zlé vyděrače, vyhrožující rodině autora smrtí, i hodné kriminalisty, kteří ji jakoby chránily, aby ho měli pod kontrolou. Je vyprávěn hlavnímu hrdinovi - jezevčíku Edisonovi.