Původní LP album 1218 4027 vydal Supraphon v roce 1986 - nyní vydáváme tento titul poprvé digitálně. Lyricko-epická básnická skladba KARLA HYNKA MÁCHY (*16. 11. 1810 - † 6. 11. 1836) vypráví ve čtyřech zpěvech a dvou intermezzech tragický příběh tří lidí: Vilém zavraždí svůdce své milé Jarmily, aniž by věděl, že je jím jeho vlastní otec, který jej kdysi zavrhl a kvůli němuž se z něj stal obávaný vůdce loupežníků - "Lesů pán", Ve vězení, kde čeká na popravu, přemýšlí o vině a trestu, o životě a smrti, o marnosti, nicotě, o osudné náhodě, která jej do této bezvýchodné situace přivedla. Loučí se s životem a vzpomíná na svou milou Jarmilu; sám sebe vidí jako oběť sobeckého, nemilujícího otce. Nejsilnější moment celé básně je právě zde, ve Vilémových úvahách o životních hodnotách, o náboženství i o milované vlasti, o tom, že po smrti již není nic. Když se Jarmila dozví o smrti svého milého, skočí do jezera a utone. Po letech přichází na místo popravy poutník Hynek, vypravěč básně, přemýšlí nad Vilémovou lebkou a jeho kostmi a ve známém verši (. na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal. Hynku, Viléme, Jarmilo) se s jejich tragickým osudem ztotožní. Naše nahrávka z roku 1984 představuje svým posluchačům nejen nejkrásnější a vrcholné dílo českého literárního romantismu, ale zároveň skvělý a jedinečný přednes RUDOLFA HRUŠÍNSKÉHO (*17. 10. 1920 - †13. 4. 1994) Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu:. Rudolf Hrušínský dal svému Máchovi vnitřně rozdrásaným, rozervaným přednesem, nepatetickou sugestivností, frázováním a významově zatíženými kadencemi pečeť mimořádné jedinečnosti, stigma své vyhraněné osobnosti. V kontrastu (ale i v jisté jednotě) k takto realizovaným čtyřem zpěvům stojí dobový vlastenecký předzpěv a především obě intermezza. Marek Kopelent vytvořil z Máchova textu převážně rozbitím slov - asémantický zvukový materiál, obohacený o čistě zvukové efekty. Byl zpracován způsobem hudební kompozice do struktur, jež vytvářejí barevné pozadí a komentář I. intermezza a polyfonii II. intermezza, která zvyšuje jeho dramatičnost. Pěvecký part je jednak kulisou (I. intermezzo), jednak realizuje text ve formě recitativu (první část II. intermezza). Dalším barevným komponentem je preparovaný klavír. A tak i tento Máj je vlastně experimentem, neboť každé střetnutí s Máchovou geniální básní může být jenom odvážný a zároveň pokorný experiment.