V třetím dílu Lužanské mše III Musis amicus se Hlávka ocitne na obtížné životní křižovatce, kdy musí bojovat s ochrnutím. Přesto se snaží splnit své závazky z invalidního vozíku, léčí se nejdřív doma, pak v Itálii a ve francouzském Mentonu. Po devíti letech se mu podaří chorobu překonat, už se pohybuje jenom s holí. S manželkou založí nadaci na podporu české vědy a kultury. V tu dobu přijde další rána. Jeho milovaná žena Marinka zemře na tuberkulózu. Zdá se mu, že pro něj život skončil, ale znovu pozvedne hlavu. Nejprve uvažoval o tom, že prodá Lužany, zájem o ně měl sám císař jako o sídlo pro korunního prince. Hlávka se však rozhodne zámek přestavět, aby sem mohl zvát umělce a vědce a umožnit jim klidnou tvorbu a práci. Vybuduje na památku manželky zámeckou kapli, kde zazní poprvé Lužanská mše, kterou složil jeho přítel Antonín Dvořák. Valja Stýblová se znalostí neurologa odhaluje příčiny nejasné Hlávkovy choroby a proces jeho vyléčení a opět nám otevírá nitro výjimečného muže, jenž jednal na první pohled podivínsky, ale každý svůj projekt domyslel a uskutečnil, jak dokázal založením České akademie věd a nadace, která funguje z jeho peněz dodnes.
