Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století. Souvisle pokrývá období téměř třiceti pěti let, měsíc po měsíci, a jsou v něm zaznamenány jak záležitosti stěžejního historického významu (korunovace Karla VI. za českého krále, svatořečení Jana Nepomuckého, válečné konflikty), tak epizody z každodennosti hlavního města (popravy, vraždy, neštěstí, pohromy způsobené počasím atd. ). Dle dobového zvyku si Felíř všímá i rozličných pozoruhodností, o nichž se Pražané dozvídali ze zahraničí - od zjevně fantastických příběhů až po proroctví. Velmi podrobně je popsáno dvojí dobytí Prahy za válek o rakouské dědictví, roku 1741 Francouzi a Bavory a roku 1744 Prusy. Archaická, ale přesto plynná čeština narušuje představu o úpadku českého jazyka před nástupem obrozenectví. Letopis dosud knižně nevyšel.
