Z komentáře Jiřího Kutiny k původnímu LP albu 0 18 0780 "Jules Laforgue Pan a Syrinx" vydanému v Supraphonu v roce 1970 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Kdybychom chtěli hledat osudové analogie, pak by životní běh autora básnické prózy "Pan a Syrinx" mohl být srovnáván s pozemským údělem našeho Jiřího Wolkra. Jen číslovku bychom museli trochu opravit, velký francouzský symbolista zemřel na souchotiny mlád dvacet sedm let. O jeho významu pro francouzský symbolismus a další vývoj poezie svědčí nejen množství monografií o něm ve Francii vydaných, ale i svěžest textu, který byl Jiřinou Jiráskovou a Milanem Machem nastudován. Zamyslíme-li se nad těmito slavnými příběhy světové literatury, vidíme, že mají jeden spojovací článek, kterým je marnost. Marnost lidských snah, marnost lásky a na všechny bez výjimky namíří Laforgue sví básnické pero s ironickou náplní. Marná touha po štěstí a lásce nachází vyznění i v antickém námětu o Panovi a nymfě Syrinx. Uvedení básníkova díla v citlivém Zaorálkově překladu dává nám možnost poznat bohatě odstíněnou výrazovou škálu, vyrůstající z nesmírné autorovy citovosti, jeho složité nitro a marnost jeho snů, jeho sílu jít za ideálem života, dokud mu smrt nevyrazila pochodeň z ruky.