V knize Každý má svého vraha sledujeme několik příběhů - lidských životů jako částeček velikého obrazce světa, střet mužského a ženského principu na pozadí velkých i malých dějin. V množství reálných epizod autorka líčí osudy několika generací v navzájem se prolínajících časových rovinách. Na příběhy autorka navěšuje vlastní vzpomínky a sny. Každé z postav vtěluje zcela určitou životní sílu a zkušenost. V příbězích se odráží autorčino zaujetí krásou, touha po světě, ve kterém se lidé k sobě chovají slušně a s respektem. Román skýtá nejen mimořádný čtenářský zážitek, ale také nás ponouká k tomu, abychom hledali odpovědi na základní otázky lidského bytí. Člověk je ve svém osudu trvale oslovován a vyzýván k odpovědi, lidská existence představuje neustálý dialog. Neopomenutelná, pro tvorbu Anny Mautnerové zcela samozřejmá, je jazyková virtuozita a stylistická vytříbenost celého díla. Kniha Každý má svého vraha rozhodně nepatří mezi prvoplánové prózy - dílo tak neobyčejně čtivé, myšlenkově bohaté, by nemělo chybět v knihovnách náročných čtenářů.
