Sedmatřicetiletá Nela, matka dvou kluků, se po letech potkává se svou spolužačkou ze střední školy Romanou. Romanin devatenáctiletý syn Ben se do Nely zamiluje. Hraje fotbal, stejně jako Nelini synové. Cestou ze soustředění havaruje s mladými fotbalisty autobus a hrozí, že Ben přijde o nohu. Nela zabojuje a žádá svého spolužáka lékaře, aby se pokusil Benovi nohu zachránit. Nela se nerovnému vztahu brání, je si vědoma věkového rozdílu a přes veškerou snahu Benovi nakonec podlehne. Naivně tak učiní v domnění, že tím přispěje k jeho rehabilitaci. Ben se po čase postaví znovu na nohy a díky své ctižádosti se vrací zpátky na hřiště. Příběh je vystavěný na vývojové křivce jednotlivých charakterů postav a dramatickém sledu událostí během jednoho roku. Nechybí emotivní pasáže. Konfrontace matky a milenky. Konec v podobě jednoho dlouhého monologu - 'Monologu pro Nelu'. Snad proto přišel, snad proto, aby se rozloučil. "Bene, proč jsi tak smutný?" donutila jsem ho podívat se mi do očí. Chtěl mě znovu políbit, ale já se od něho odtáhla. Nechápala jsem. Jen cítila tu věčnou propast mezi námi. A on jistě také.
