"Karel byl skutečnou hvězdou, prostě božský. " Eva Pilarová Všichni ho znali a znají, fanynky a fanoušci ho milovali a nadále nosí v srdci. Jedinečného umělce a zároveň mimořádného i neobyčejně obyčejného člověka s krédem obsažným a současně prostým, takovým, jaký byl on sám: "Žít. " Jedno slovo, které bezpochyby svým životem i dílem vrchovatě naplnil. Když se objevila zpráva, že před půlnocí 1. října 2019 odešel, bylo těžké uvěřit. Karel život i svou práci miloval a národ zase miloval jeho, lidé ho dokonce podle jeho příjmení až zbožšťovali, "svého Káju" považovali tak trochu až za nesmrtelného, i za kousek sebe, za někoho, kdo tady s námi bude věčně. Ale on byl "pouze" zpěvákem s geniálním tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem kráčícím - jako my - po Zemi. Gott se stal ikonou i živou legendou, představuje české rodinné stříbro, pojem a instituci, je prostě neopakovatelným a fenomenálním zpěvákem, velikým kumštýřem, který zůstává v našich srdcích. Obrazem velikosti umělce globálního významu je skutečnost, jak reprezentoval Českou republiku, vždyť jeho jméno znají nejen v Německu, kde jako "zlatý hlas z Prahy" nazpíval víc desek a byl tam možná populárnější než u nás, ale i v Rakousku, Švýcarsku, Polsku, na Slovensku samozřejmě. Proslul i v Americe, prosadil se na evropských a mimoevropských festivalech, ostatně si svým uměním vyslouží velice lichotivou přezdívku "Sinatra Východu". Odkaz Karla Gotta, který stál na scéně neuvěřitelných šedesát let a nazpíval kolem tisíce písní a vydal přes tři sta desek, není pouze umělecký, ale rovněž velice lidský. On sám je člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšuje, rád se setkává s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozpráví. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ Karlových hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. " Jako mladičký chtěl být mašinfírou parní lokomotivy, později malířem, stal se světoznámou pěveckou hvězdou. Karel, přítel mnoha krásných i zajímavých žen, zatoužil v pozdějším věku po manželství a rodině, ač takové tajemství dlouho držel v sobě, až do svých 68 let. Pak se poprvé a naposledy oženil. V lednu 2008 v Las Vegas. "Jsi ta pravá. Děkuji Ti za vše, jsem šťastný, že tě mám," vyznal se manželce Ivaně, podobně jako ve stejnojmenné písni - "Ty jsi pro mě ta pravá a já Tvůj muž. ", když společně s dcerami Charlotte Ellou a Nelly Sofií slavili desáté výročí svatby. "Život sám beru jako veliké štěstí. Ale pokud bych měl být konkrétní, tak v osobním životě to bylo setkání s Ivankou a narození mých dcer. " Autoři knihy, která vznikala od roku 2016, vidí Karla Gotta také jako muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného, muže, který v mnohých směrech ukazoval, jak se správně chovat a žít. Představují ho zejména prostřednictvím vzpomínek a zážitků jeho přátel, kolegů a spolupracovníků, mezi nimiž nechybí zásadní muži jeho kariéry: Karel Svoboda, Felix Slováček a Ladislav Štaidl, ale třeba také uznávaný producent Karel Vágner. Hold mu vzdají operní diva Eva Urbanová a tři české slavice - Eva Pilarová, Hana Zagorová a Lucie Bílá. A právě Lucie, Karlova dlouholetá kamarádka, vysloví podstatné: "Slova jsou zbytečná. S Karlem Gottem odchází doba, která se nevrátí. Byl ikona, legenda, úžasný člověk, báječná hvězda, nenahraditelná bytost. " Čtenářky a fanynky, mužskou populaci nevyjímaje, se v knize setkají "sami se sebou", s lidmi obyčejnými, pro které Gott jako jejich zpěvák zpíval zejména. Karel pro ně nebyl jenom interpretem s úžasným tenorem, ale také člověkem, jehož písně milovali a jehož si velice vážili, a také v něm spatřovali jasné světlo ve svém běžném bytí. Mějme tedy na paměti, že Gott byl a zůstává jedním z největších Čechů, šlechticem hudby a gentlemanem života, který až do poslední chvíle rozdával svými písněmi radost, lásku a porozumění. Takže mu rádi vzkážeme: "Karle, díky. ".