Text doporučoval ke studiu Ramana Maháriši svému nejbližšímu žákovi Anamalai swámimu. Je psán formou otázek a širších odpovědí, ve kterých se žák ptá svého Gurua na podstatu poznání. Tento advaitický text je psán z pohledu – pozice plně uvědomělého mudrce. Jeho sdělení jsou sdělením – popisem jeho stavu uvědomění, a tak je máme naslouchat. Tyto texty nejsou jenom pro mysl a uspokojení vásan po „poznání“ z knih, ale jsou daršanem mudrce – prašadem naší pravé podstaty, Já. Text ale zachycuje i velmi praktické rady k praxi. Mimo jiné se zabývá vlastnostmi džňáninů, i varuje před jejich napadáním nebo souzením, a naopak vyzdvihuje jejich uctívání jako cestu k vlastnímu Sebe uvědomění.