Tato kniha navazuje na obecná pravidla racionálního studia, profesionální koncentrace a paměti z autorovy nejdostupnější knihy Šetřme časem. Rozvíjí je a aplikuje na jednom z nejdůležitějších studijních témat dneška - na rychlém ovládnutí angličtiny, samozřejmě zároveň v kvalitě a upotřebitelnosti podstatně vyšší, než umožňují pomalejší metody. Je začátek 21. století Tedy doba, která je prakticky už zde. Vy se chystáte na konkurz. Častá změna zaměstnání je běžnou věcí , stejně jako častá mobilita všech vzdělanějších lidí. Jinak než na konkurz se už do žádného lepšího zaměstnání nebere - vše je standardizováno. Stojíte tedy před konkurzní komisí a chystáte se vypočítávat své klady - vzdělání, praxi, charakterové vlastnosti. Tu najednou se vás někdo z komise zeptá: "A jste vy vůbec gramotný?" "No dovolte??" zamračíte se na toho drzouna. "Číst, psát a počítat umím odmalička!" "Tak tedy," opáčí mile komisař, "well, tell me, please, how much is ninety divided by eighteen, then read any paragraph from that newspaper here, write any clause. " ??? Zalapáte po dechu a zůstanete němí. "Tak jste gramotný, nebo ne?" mračí se komisař čím dál více. "Aha - vy umíte číst, psát a počítat pouze česky. drahý pane (drahá paní, slečno), koho to ale dneska zajímá. Na shledanou - nebo spíše sbohem. " Vysvědčení ze střední, ba i vysoké školy si můžete strčit za klobouk, když jste neprokázali ani základní gramotnost devítiletého dítěte. V dorozumívací řeči planety Země, v zemštině zvané dříve podle země původu angličtina. Pochopitelně. Jak jinak. Je první třetina 21. století A vy, dědečkové (nebo babičky), houpáte na klíně vnoučka. Asi desetiletého. "Dědečku, dneska jsme se učili ve škole o historii řeči. Paní učitelka říkala, že zemština se dříve jmenovala angličtina. A že za tvého mlada u nás v českém a moravském euroregionu žili lidé, kteří uměli česky mnohem lépe než anglicky. Nikdo paní učitelce nevěřil - ale já jsem se tě chtěl raději zeptat sám. " "Milý vnoučku, někteří lidé dokonce neuměli anglicky vůbec. A když chtěli mluvit s někým z Austrálie, Peru nebo Japonska, tak k tomu potřebovali třetí osobu, která se jmenovala tlumočník. Tlumočníci vymizeli ještě později než platnéři a mečíři - říkám ti to předem, abys to pak v dějepise nepletl. No a ti, kteří se angličtinu (vlastně zemštinu, jak se teď správně říká) rychle nenaučili, tak ti všichni skončili v. ".