Původní komplet 2LP 1218 0451 "Divadlo E. F. Buriana" vydal Supraphon v roce 1979, v roce nedožitých pětasedmdesátin a zároveň v roce dvacátého výročí úmrtí zakladatele divadla, E. F. Buriana. Titul nyní vychází poprvé digitálně. Z komentáře Zdeňka Hořínka:. Album zachycuje v několika charakteristických ukázkách stav divadla, jeho dramaturgické tendence a inscenační výsledky, jak se v současné době projevují a utvářejí pod uměleckým vedením zasloužilého umělce Josefa Větrovce. VĚROU LUKÁŠOVOU se divadlo vrací k jednou z nejslavnějších titulů burianovské dramaturgie. Povídku Boženy Benešové Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová zdramatizoval E. F: Burian svým osobitým způsobem, plně respektujícím literu předlohy. Podobně postupoval Burian i v řadě dalších případů a dramatizace epických předloh se staly charakteristickou součástí jeho repertoáru. Důležitou součástí repertoáru Divadla vždy byly hry sovětských autorů. Zvláštní význam má v této oblasti Kačerova inscenace klasického díla sovětské dramatiky - JEGORA BULYČOVA od Maxima Gorkého. Autor, kterého můžeme označit za epilog starého, klasického realismu a zároveň prolog realismu nového. dokončil tuto hru roku 1931 a dodnes neztratila nic ze své vzrušivosti a aktuálnosti. Jegor Bulyčov je hra o porážce, jež má platnost vítězství. Gorkij zde znovu provádí uzávěrku, bilanci, zúčtování se starým životem, ale činí tak hrou otevřenou, v níž klíčí zárodek života nového. A JSME SI KVIT Viktora Rozova, známého sovětského dramatika a filmového scénáristy. tvoří součást komediálního celku Čtyři kapky. Jednotlivé díly večera jsou prokládány autorovými "lyrickými vložkami", v nichž Rozov formou přímého komentáře zobecňuje a dovršuje smysl svých kriticky, satiricky a moralisticky vyhrocených analýz vztahů mezi občany socialistické společnosti. Stejně bohatý je i rejstřík moderní tvorby světové, zahrnující významná progresívní díla tragického (Williamsův Sestup Orfeův), problémového (Dürrenmattovi Fyzikové), satirického (Kdyby všichni listonoši. F. Scotta Fitzeralda) i humorného zaměření (Wilderova Dohazovačka). SESTUP ORFEŮV je jedním z uměleckých vrcholů a nesporně společensky nejzávažnějším dílem slavného amerického dramatika Tennesseho Williamse. Tato strhující moderní tragédie lásky a nenávisti, opírající se o starořecký orfeovský mýtus, v sobě slučuje otřesný obraz jižanské společnosti s hluboce básnivou touhou po vysvobození z nelidského prostředí, po plném, opravdovém a ničím nespoutaném lidském životě a štěstí. Inspirující sílu tradice vyjadřuje v současné divadelní situaci nejmarkantněji stále živé dramatické dílo Williama Shakespeara. Tento velký alžbětinec se stal pro Divadlo E. F. Buriana přímo kmenovým autorem, z něhož dramaturgie volí tituly všech žánrových větví: vedle klíčové tragédie Král Lear a oblíbených komedií Veselé windsorské paničky a Sen svatojánské noci se uplatňuje i vrcholná anglická "historie" - dvoudílný Jindřich IV. , zhuštěný do jednoho večera pod názvem Falstaff a princ Jindra. Shakespearovy renesanční komedie jsou zdrojem životní radosti, vitality a drsného optimismu. Dramaturgicko-režijní koncepce SNU SVATOJÁNSKÉ NOCI vychází z předpokladu, že životního kladu se u Shakespeara (jako v dobrém dramatu vždycky) dochází cestou nesnadnou, ba trudnou. Divadlo E. F. Buriana zařazuje do repertoáru každou sezónu domácí novinku - se vším rizikem, které takové objevování provází. HRU NA OTÓNA napsala dvojice libereckých herců Miloš Bílek a Vojtěch Ron. Autoři předvádějí "hravou" (ale je to vážná a krutá hra!) formou modelový případ, založený na extrémní situaci do důsledku domyšleného vztahu spravedlivého člověka k nespravedlivé válce. ÚTĚK DO EGYPTA je dramatickým debutem ostravského prozaika a básníka Miroslava Stoniše. jde o rodinné drama, liší se však od tradiční podoby tohoto žánru svou otevřeností….