Z komentáře k původnímu LP albu 1118 2500 "Donát Šajner, Ivan Skála, Jarmila Urbánková, Karel Boušek Básně" vydanému v Supraphonu v roce 1979 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Poezie provázela člověka odedávna. Nejprve ve formě písní: tanečních, válečných, pracovních i pohřebních. A mnoha dalších, které byly neodlučitelně spjaty s lidským životem. Později se poezie realizovala deklamováním a ještě později psanou formou. Během svého dlouhého vývoje poezie mnohokrát proměnila svou podobu i funkci. Byla lyrou i polnicí. Vždy tryskala čistým proudem tam, kde člověk prožíval něco, co se dotýkalo samé dřeně jeho bytosti. Protože opravdová poezie nikdy neulpívá na povrchu. Je uměním hlubokého ponoru do nitra člověka, přírody, kosmu. Funkci současné poezie definoval národní umělec Vilém Závada jako „objevování nových souvislostí života. “ V této definici se odráží jak veškerá historie vývoje poezie, tak její perspektivy. „Nové souvislosti života“ objevuje i čtveřice básníků, jejichž verše zaznívají z naší desky….